Stručné shrnutí:
Polsko se po návratu k demokracii, ke kterému docházelo postupně od částečně demokratických voleb v červnu 1989 se nejprve ocitlo v politické nestabilitě, ale v zejména od svého vstupu do Evropské unie v roce 2004 se i díky masivním investicím do dopravní infrastruktury výrazně ekonomicky zvedlo. Zatímco v oblasti právního státu a lidských práv se během vlády strany Právo a spravedlnost dostávalo do i konfliktu s EU, po ruské invazi na Ukrajinu se země stala jedním z nejvýznamnějších hráčů v Evropě na poli bezpečnosti. Země přijala přes milion ukrajinských uprchlíků a avizovala zvýšení rozpočtu na armádu ve výši přesahující 4 % HDP. Zároveň musela čelit dlouhodobé destabilizaci své východní hranice, odkud se z Běloruska pokoušely do Evropy proniknout desetitisíce migrantů a zárveň byla opakovaně ohrožována například ruskými raketami mířícími na Ukrajinu.
Politický vývoj:
Od roku 2007 do roku 2015 zemi vládla liberální Občanská platforma (PO) pod vedením Donalda Tuska (poslední rok byla premiérkou Ewa Kopacz), následně ve volbách drtivě zvítezila národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která zemi vedla až do roku 2023. Zásadním mezníkem se stala havárie vládního letadla u ruského Smolenska 10. dubna 2010, při níž kromě prezidenta Lecha Kaczynského zemřela i podstatná část velení armády. Po opětovném vítězství PO ve volbách v roce 2023 se země kvůli neshodách začala odklánět od formátu Visegrádské čtyřky (V4) a Iniciativy Trojmoří tíhnout spíše ke Skandinávii a Pobaltí.
Ekonomický vývoj:
Polsko se od počátku stalo jednou z nejrychleji ekonomicky se rozvíjejích zemí v Evropě, k čemuž pomohly rozsáhlé investice do dopravní infrastruktury, zahájené před mistrovstvím Evropy ve fotbale 2012. Zatímco v roce 1989 polské dálnice a rychlostní silnice měly souhrnnou délku 366 km, v roce 2004 781 km, v roce 2023 to bylo již celkem 5 116 km. Na druhou stranu to mnohdy bylo na úkor vlastnických práv a ochrany přírody, část nově budovaných silnic byla dle kritiků silně naddimenzovaná (a tedy neefektivní). Mnohem horší výsledky zároveň měla modernizace železniční sítě, otázky vyvolávala i příprava megalomanského dopravního projektu CPK včetně vybudování obřího letiště.
Sociodemografický vývoj:
Během vlády PiS se v polské společnosti zvyšovaly rozdíly mezi spíše liberálním obyvatelstvem měst jako Varšava, Krakov nebo Lódž a konzervativním venkovem, které získalo až povahu kulturních válek. Zásadními tématy se stávala spravedlnost, která se dostávala i do hledáčku orgánů Evropské unie. Výraznou nevoli zejména u žen vyvolalo uzákonění zákazu potratů, kterou ještě prohloubily případy zbytečných úmrtí při porodu. Silnou, byť snižující se roli ve společnosti hraje církev.
Zajímavé články:
Varšava jako nový Londýn. Co dělají Poláci lépe než my? (článek Voxpotu o pozitivním ekonomickém vývoji)
Sociální stát, interrupce i sebevědomá mládež. Co přineslo a možná rozloží novou polskou vládu? (článek Voxpotu o kulturních propastech ve společnosti)