Stručné shrnutí:
Země Pyrenejského poloostrova i po roce 1990 zůstávaly v politickém a ekonomickém stínu největších zemí Evropské unie. Obě země ve 20. století čelily dlouhé diktatuře a v rámci Evropy i ve 21. století vykazují průměrnou ekonomickou výkonnost. Španělsko čelí silnému separatismu v důležitých regionech – Katalánsku a Baskicku. Země se také potýká s migrační krizí a vysokou nezaměstnaností zejména mladých lidí.
Politický vývoj:
Špatný ekonomický vývoj ve Španělsku vedl v roce 1996 k volebnímu propadu Socialistické strany. Zemi následně na přelomu století sužoval baskický terorismus, v březnu 2004 se odehrály bombové útoky ze strany al-Káidy. V roce 2012 v reakci na řadu skandálů abdikoval král Juan Carlos ve prospěch svého syna Filipa VI. a pozice monarchie začala v očích veřejnosti oslabovat. Na přelomu října a listopadu 2024 byla země zasažena rozsáhlými povodněmi ve Valencijské provincii, které si navzdory varováním meteorologů vyžádaly přes 200 obětí, což vyvolalo velkou nespokojenost obyvatel s politickou reprezentací, a terčem hněvu se kromě premiéra a zástupců regionální vlády se stala i královská rodina.
Portugalské politice po desítky let až do roku 2024 dominovaly dvě strany – Demokratická aliance a Socialistická strana.
Ekonomický vývoj:
Španělsko po vstupu do EHS v 80. letech 20. století zažilo krátký ekonomický růst, který však vystřídala recese, vysoká nezaměstnanost, chudoba venkova a korupční skandály politických elit. Opakovaně devalvována byla měna, obyvatelé se potýkaly s vysokou inflací a nízkou úrovní veřejných služeb. Španělsko bylo silně ekonomicky zasaženo během světové ekonomické krize a poté během pandemie koronaviru. Pro rok 2024 však ekonomové předpokládali ekonomický růst 3 % a další 2,5 % v roce 2025.
Portugalsko je čistým příjemcem fondů EU. Přestože se země jen s obtížemi dokázala dostat z ekonomické krize po roce 2008, problémem zůstává vysoké zadlužení.
Sociodemografický vývoj:
Španělsko se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností zejména mladých (i vysokoškolsky vzdělaných) lidí, což vyvolává nejistotu a pnutí ve společnosti. Mladí lidé kvůli tomu zůstávají velmi dlouho bydlet u rodičů, například v Katalánsku tak s rodiči v roce 2021 bydlelo alarmujících 83 % lidí mezi 16-29 lety. Španělsko je silně závislé na turismu, jeho masová podoba však zejména kvůli nedostupnosti bydlení stále častěji vyvolává protesty místních, například na Kanárských ostrovech, v Barceloně nebo Málaze.
Také Portugalsko je cílem migrace, zejména pak z Brazílie, od roku 2022 také Ukrajiny. Zároveň se potýká s nízkou porodností a úbytkem obyvatelstva.
Zajímavé články:
„Je mi 32 let, nemám práci a bydlím u rodičů.“ Krutá realita mladých Španělů (článek Voxpotu o chronicky vysoké nezaměstnanosti ve Španělsku)